Kdo ochočil psa?
Je pravděpodobné, že již pravěcí lidé zjistili, že se nemusí bát vlků, kteří se přikrádali k jejich ohništím a jeskyním, kde bylo teplo a potrava, a začali jim házet zbytky masa. Vlci rovněž objevili, že lidé nejsou jejich nepřátelé. A tak se mezi nimi a lidmi začalo v různých podobách rozvíjet pouto přátelství a z vlka se v průběhu času stal pes.
Během doby lidé poznali cenu psa jako hlídače, nosiče nákladu, tahouna či honiče. Později začali dělat první neumělé pokusy o cílený chov, jehož posláním mělo být zachování nejpotřebnějších povahových rysů a schopností psa.
Jak jsme se již dozvěděli, jsou psi potomky vlků a i v současnosti se můžeme setkat s výsledky nejstarších pokusů o cílevědomou plemenitbu. Tak například eskymácký pes se nijak výrazně neliší od severských ras vlka. Tito psi bývají s vlky velmi často kříženi, aby se udržela jejich velikost a odolnost. Také mezi předky samojeda jsou sibiřští vlci. Naproti tomu psi chovaní severoamerickými indiány byli spíše vlků nebo kojotů. Ze všech evropských plemen je vlku nejpodobnější německý ovčák, někdy známý též jako alsaský vlčák. Stejně podobnosti můžeme snadno nalézt v celém světě. Páriové z Indie připomínající vlka indického. Psí plemena, s nimi se setkáme v Africe, Asii a některých částech jihovýchodní Evropy připomínají šakaly, kteří mají stejný areál rozšíření. Šakala připomíná také australský pes dingo.
