Historie psího krmiva
Od zbytků k super krmivu: Historie a současnost psího krmiva
Původně žrali psi a kočky jenom zbytky ze stolu. Tyto časy jsou ale dávno pryč, dnes je výroba krmiv pro domácí mazlíčky prosperujícím průmyslovým odvětvím, nehledě na ekonomickou krizi jím loni proteklo 80 bilionů dolarů. Pokud vkročíme do zverimexu, zatočí se nám hlava z obrovského výběru: můžeme si koupit výživu pro štěňata, pro seniory, biokrmivo, vegetariánské krmivo, vločkové krmivo nebo žrádlo pro psy s citlivou kůží. Ale jak a kdy to všechno začalo?
Dříve si lidé moc nelámali hlavu s tím, co pes sežere. Byl to především služebník, živil se zbytky nebo odpadky, které našel. Podle toho také často vypadal: psi měli řídkou srst, zkažené zuby, oslabené zažívání nebo křivici. Časem se jeho pozice změnila – z pracanta a pomocníka se stal nejlepší přítel člověka, který si zaslouží kvalitní stravu. Boom psí výživy nastal v sedmdesátých letech minulého století, nicméně plechovky, granule a jiné výrobky nespadly z nebe: speciální žrádlo pro psy tady bylo už mnohem dřív.
Liverpool, šedesátá léta devatenáctého století.James Spratt, obchodník s hromosvody z amerického Ohia, se právě vylodil v přístavu a jedna z prvních věcí, kterou viděl, byla smečka psů, která s chutí pojídala vyřazené lodní suchary. James Spratt ucítil svoji příležitost a začal jako první vyrábět speciální sušenky pro psy. Skládaly se ze směsi pšenice, zeleniny, červené řepy a masa a zpočátku byly určeny pro ušlechtilé psy anglických lordů.
Nejstarší firmou, která dosud působí na trhu s výživou pro domácí zvířata, je Winalot. Tato společnost byla založena v roce 1927 a původně vyráběla žrádlo pro závodní chrty. Dál už to šlo ráz na ráz: ve třicátých letech přišli bratři Chappelové s prvním konzervovaným žrádlem. Konzervy značně prodloužily trvanlivost krmiv. V roce 1948 bylo vyvinuto speciální jídlo pro nemocné psy, nejdříve spatřila světlo světa výživa pro psy se srdečními a vylučovacími problémy. A v roce 1957 způsobil malou revoluci na trhu Ralston Purina se svými granulemi. Suché žrádlo zaznamenalo obrovský úspěch v USA, ale v Evropě trvalo trochu déle, než se prosadilo. Například ve Velké Británii se stalo populární až v osmdesátých letech.
Prodej krmiva pro psy a kočky samozřejmě provázely reklamní kampaně, některé z nich byly velmi nápadité a vtipné. Například v šedesátých letech byla ve Velké Británii nesmírně úspěšná značka Kennomeat. Částečně za to mohli i Albert a Sidney, psí tlusťoch a hubeňour, které bychom mohli s trochou nadsázky přirovnat k Laurelovi a Hardymu. Tato dvojka si myslela, že pes je pánem ve vztahu pes-člověk, a udílela rady, jak se o svého „lidského mazlíčka“ starat. „Člověk je nejlepší přítel psa. Pečujte o něj dobře a on nikdy nezapomene přinést domů Kennomeat,“ zněl jeden ze sloganů.
V sedmdesátých letech bylo potřeba stanovit standardy, které by mělo kvalitní krmivo dodržovat. Proto byla založena FEDIAF, evropská agentura se sídlem v Bruselu, která se snaží o tom, aby výživa pro zvířata byla zdravá a vyvážená. Je v do ní zapojena i Česká republika, zastupuje ji Sdružení výrobců potravy pro domácí zvířata.
Posledních dvacet let se výroba psího krmiva bouřlivě rozvíjí, největší nárůst zažívá toto odvětví ve východní Evropě a Jižní Americe. Například v Brazílii, jedné z nejrychleji se rozvíjejících ekonomik světa, žije podle údajů z roku 2010 až 50 milionů psů. V současnosti se zákazníci více a více orientují na kvalitu a trh s krmivy se jim přizpůsobuje. Současné krmivo neobsahuje jenom základní živiny, ale také látky, které napomáhají pejskovi udržet si zdraví a kondici. Jedná se třeba o antioxidanty, které podporují jeho imunitu, nebo o glukosamin a chondroitin, které pomáhají udržet klouby zdravé.